Více než třetina Čechů nemá rezervu ani na měsíc. Přesto 55 % pravidelně spoří.
4. listopadu 2026
Pocit finanční jistoty souvisí výrazněji s výší vytvořené finanční rezervy než s příjmem, vzděláním či věkem. Vážné obavy má téměř polovina Čechů (47 %), kteří nemají žádné rezervy. Podle jejich vyjádření je peníze stresují prakticky neustále. Nejzranitelnější skupinu (37 %) tak tvoří lidé, kteří rezervu buď vůbec nemají, nebo by nepokryla ani měsíc jejich běžných výdajů. To ale neznamená, že by Češi na spoření rezignovali. Většina se snaží odkládat peníze podle svých možností. Zhruba polovina (55 %) spoří pravidelně a dalších 27 % alespoň příležitostně. Průzkum Stavební spořitelny ČS (Buřinky) ukázal, že drtivé většině lidí (96 %) stačí pro pocit jistoty finanční rezerva alespoň na 4 měsíce.
Bez dostatečné rezervy rostou finanční obavy
Průzkum Buřinky ukázal, že finanční nejistota je běžnou součástí života značné části české populace. Vážné starosti s penězi v průzkumu deklarovalo 16 % respondentů a dalších 33 % uvedlo, že občas pochybuje, zda svou finanční situaci zvládnou. Naopak zcela finančně bezpečně a bez starostí se podle průzkumu cítí pouhých 5 % Čechů.
S pocitem finanční jistoty přitom výrazně souvisí právě výše vytvořených úspor. Nejde tedy jen o to, kolik člověk měsíčně vydělává, ale také o to, zda má z čeho pokrýt nečekané výdaje nebo případný dočasný výpadek příjmů. Dostatečnou rezervu se však zdaleka nepodařilo vytvořit všem. Úspory na pokrytí běžných výdajů na dobu alespoň čtyř měsíců má podle průzkumu 36 % Čechů.
„Finanční rezerva není jen otázkou výše příjmu. I domácnost s nadprůměrnými příjmy se může dostat do komplikací, pokud nemá vytvořenou dostatečnou rezervu. Právě neočekávané výdaje nebo dočasný výpadek příjmů ukazují, jak důležité je mít část prostředků odloženou stranou. Výsledky průzkumu potvrzují, že lidé s finanční rezervou se zároveň cítí výrazně jistěji a lépe zvládají nepředvídané životní situace," říká Štěpán Dvořák finanční analytik České spořitelny.
Češi se spoření nevzdávají. Pravidelně si peníze odkládá více než polovina
Přestože se řadě Čechů nedaří vytvořit dostatečnou finanční rezervu, většina se snaží peníze odkládat. „Podle průzkumu pravidelně spoří 55 % Čechů, dalších 27 % alespoň příležitostně. Výše úspor přitom celkem přirozeně často odpovídá omezeným možnostem rodinných rozpočtů,“ uvádí Jana Součková z Buřinky. Téměř polovina (45 %) těch, kteří spoří nebo investují, si měsíčně odkládá maximálně 2 000 korun. Dalších 29 % ukládá mezi 2 001 a 5 000 korunami a zhruba pětina (21 %) dokáže měsíčně uspořit více než 5 000 korun.
„Češi se snaží vytvářet úspory podle svých finančních možností. Pro někoho je úspěchem odložit si měsíčně několik stokorun, jiný si může dovolit spořit několik tisíc korun. Důležité však je, že smysl mají i menší částky, pokud jsou odkládány pravidelně. Finanční rezerva totiž nevznikne ze dne na den. Pokud to domácí rozpočet dovolí, je proto dobré zařadit spoření mezi pravidelné výdaje a nespoléhat pouze na to, co na konci měsíce zbyde,“ říká Jana Součková z Buřinky.
Při výběru spoření rozhoduje především bezpečí a důvěra
Vedle toho, kolik si dokážou naspořit, je pro Čechy důležité také to, aby o své úspory nepřišli. Při výběru spořicího či investičního produktu proto hraje zásadní roli bezpečnost a důvěra. Nejvíce se lidé obávají ztráty vložených peněz (49 %) a finančních podvodů (40 %). Pomineme-li výnos a riziko, je důležité, aby byl finanční produkt lidem srozumitelný a stála za ním důvěryhodná finanční instituce. Jasné podmínky a poplatky jsou nejdůležitějším faktorem pro 87 % respondentů a důvěryhodnost finanční instituce, které své úspory svěří zaškrtlo jen o procento méně lidí (86 %).
„Pro řadu lidí představují úspory peníze, které si postupně odkládají z běžného rozpočtu. Je proto pochopitelné, že chtějí mít jistotu, že o ně nepřijdou. Zároveň je důležité rozlišovat mezi penězi, které potřebujeme mít kdykoliv k dispozici, a prostředky, které můžeme uložit na delší dobu. Právě pro dlouhodobé spoření může být vhodnou volbou například stavební spoření, které kombinuje garantovanou úrokovou sazbu, zákonné pojištění vkladů a státní podporu. Navíc nabízí i možnost získat úvěr na bydlení,“ vysvětluje Součková.
O průzkumu
Průzkum pro Stavební spořitelnu České spořitelny realizovala agentura Data Stories v červenci roku 2026. Sběr dat proběhl na online panelu. Průzkumu se zúčastnilo 1 006 respondentů ve věku 18 až 75 let, vybraných kvótním výběrem podle pohlaví, věku a regionu.
Jsme tu pro vás
Potřebujete s něčím poradit? Obraťte se na nás e-mailem na burinka@burinka.cz nebo volejte 277 207 207. Volat a psát nám můžete také z George. Je to bezpečné a pohodlné. Hned uvidíme, že jste to vy, takže žádné další ověřování není třeba.